Přihlásit

Křemelná 2011

Jako každý rok tak i letos jsme se s kamarádem Pavlem rozhodli navštívit rybářský revír řeku Křemelnou. Poslali jsme žádosti společně s kopií rybářského lístku na Správu národního parku Šumava a trpělivě čekali na odpověď. Do týdne přišla odpověď společně s platebními informacemi ohledně zaplacení povolenky. Žádali jsme o povolení k rybolovu na 1 týden, kdy po jejím zaplacení jsme již čekali, až nám přijdou povolenky do místa našeho bydliště. Nepodceňujeme přípravu na muškaření na řece Křemelné a vážeme si dopředu vzory úspěšných mušek.

Především navazujeme goldheady a několik druhů suchých mušek (rudořitky, olivové jepice, červené jepice, zkrátka všechny úspěšné vzory z minulého roku). Zhruba po 5 dnech nám přišlo povolení k rybolovu na řeku Křemelnou. S Pavlem jsme se rozhodli, že využijeme pouze dva dny v týdnu platnosti naší povolenky a to v pátek a v sobotu.

A je to tady, plní nadšením sedáme do auta a vyrážíme v pátek odpoledne na Šumavu, k řece Křemelné. Zhruba tři kilometry od obce Prášily parkujeme naše auto na místním parkovišti a vybalujeme muškařské náčiní. Navazujeme naše předem připravené nymfy na háčcích o velikosti č. 14 (černé goldheady) a ještě se domlouváme na technice lovu. Pavel zvolil stejně jako já francouzský návazec o síle koncového vlasce 0,12 mm pouze s jedním návazcem, jelikož na víc návazců se zde chytat nesmí. Ještě zamáčkneme protihroty na našich muškách a jde se k řece. Procházíme temným, hustým lesem a v dálce slyšíme šum peřejí této neskutečně krásné a divoké řeky. Po malé chvíli s Pavlem přicházíme k vodě a chvíli ji pozorujeme, hledáme kroužky na vodě nebo jakýkoliv pohyb ryb a oba se těšíme, až vytáhneme první rybu z této řeky.

Po několika hodech mi zabrala první ryba, krásně rostlý, zdravý a plný života se z peřejí vynořil lipan, nebyl nijak veliký, měřil 33 cm, ale jako první ryba mě velice potěšil. Na stejném místě jsem vytáhl ještě několik pstruhů obecných, ryby braly opravdu skvěle, téměř na každý druhý nához jsem vytáhl šumavského „ obecňáka „. Ryby zde není vůbec těžké najít, jsou zde všude, po celé šířce a délce toku i za každým kamenem. Byla to nádherná rybařina, zhruba během 3 hodin chytání jsme dohromady ulovili několik desítek pstruhů obecných a 3 lipany na úseku dlouhém jen několik desítek metrů. Pouze nezabral žádný pstruh přes 35 centimetrů, ale snad nějaký takový zabere další den. V páteční podvečer balíme rybářské náčiní a vyrážíme se ubytovat do nedalekého penzionu.

Druhý den ráno v 7 hodin vstáváme a připravujeme se na další den rybařiny. Auto parkujeme na stejném místě a vyrážíme opět vstříc zážitkům na řece Křemelné. Dohodli jsme se, že půjdeme o kus níže po proudu, kde bychom mohli narazit na nějakého urostlého pstruha potočního. Jdeme několik kilometrů, kdy přicházíme na písčitý břeh řeky. Zde vidíme v písku stopy od tajemné a plaché šelmy Šumavy Ryse, který zde byl i s  jedním kotětem. To je důvod toho, proč se na tuto řeku vracíme tak rádi, je tady absolutní klid, kde není lehké potkat „ živáčka “, kromě rybářské stráže. Tato hlídá řeku Křemelnou celý den a celou noc. Po několika minutách přicházíme k místu, kde se peřeje odráží od balvanů uprostřed řeky. Za těmito místy se tvoří hluboké tzv. „vracáky“, kde čekáme větší ryby. Opatrně zabrodíme a nahazujeme naše mušky. I zde jsou ryby při chuti, taháme jednoho pstruha obecného za druhým, ale žádný kolem 40 cm. Po několika hodinách chytání jsme již unavení a chystáme se zpět k našemu vozidlu.

Dopisujeme naši úspěšnost do tabulky monitoringu rybí obsádky, která je součástí každé povolenky ( povinnost zapisovat každou ulovenou rybu ) a zjistili jsme, že jsme zde nachytali celkem 91 ks pstruha obecného a 4 lipany a to za zhruba 3 hodiny chytání v pátek a 5 hodin chytání v sobotu. Pouze nás mrzí, že jsme nevytáhli nějakého toho 40 – ti centimetrového pstruha obecného, ale i tak to byli další naše úspěšné a krásné chvíle strávené na tomto revíru. S Pavlem se těšíme na další návštěvu tohoto revíru a zkusíme „ pokořit “ nějakého místního a urostlého „obecňáka“.

Celá naše výprava byla nepříliš pečlivě zdokumentována fotografiemi, proto se omlouvám za některé nezaostřené fotografie z tohoto šumavského a člověkem nedotknutelného prostředí. S pozdravem Jan Kaňák.