Přihlásit

klatovy

Jak se stát rybářem v Klatovech!

  • Zveřejněno v Aktuality

Rybaření, rybářský sport? Co vlastně vede lidi k tomu, aby začali rybařit? Geny, které máme v sobě zakořeněné z dob pradávných, kdy jsme se ještě museli živit lovem, či útěk v dnešní přetechnizované a uchvátené době do klidného prostředí přírody, kde plyne jen voda, ale čas nikoliv? Jedno přísloví říká: „Čas strávený na rybách se nezapočítává do lidského života“. Kéž by tomu tak bylo. Jistě znáte ze svého okolí někoho, kdo chytá ryby a každou volnou chvilku vyráží k vodě a Vy si jen v duchu říkáte: „Ten tichý blázen už zase jede na ryby.“ Proč „tichý blázen“? Vždyť u vody je tak krásně. Nádherná mlhavá svítání, která mnozí znají jen při odchodu do práce a nebo z pozdního návratu odkusi... probouzející se příroda, ticho jen zpěv ptáků, kvákání žabáka, který volá hrdě na svou paní žabákovou. Nahozené pruty a občas přijde i nějaký ten záběr, někdy kapr, cejn, jindy candát, štika či sumec a v noci i tajemný úhoř. Kdo nezkusí, neuvěří. Pokud by Vás lákalo toto zažít na vlastní kůži, máme pro Vás několik užitečných rad.

            Každý, kdo chce chytat ryby, má několik možností. Může se stát registrovaným rybářem a lovit ryby v revírech Českého rybářského svazu, nebo chytat rekreačně na soukromých revírech, kde registrace není zapotřebí. Na místě majiteli revíru prostě zaplatíte za povolenku na den a můžete rybařit podle místních pravidel. Pak je tady ještě jiná možnost - lovit ryby jako „pytlák Říha“, tedy na černo, ale to raději nedoporučujeme a ani to nezkoušejte! Všechny revíry jsou hlídány rybářskou stráží nebo policií a mohli byste se dostat do pěkného maléru.

            Chcete se stát členem rybářského svazu a nevíte, jak na to? Je to jednoduché. Český rybářský svaz Klatovy má své sídlo v Tajanově za mostem přes Úhlavu. Dostavíte-li se tam jako nový zájemce, obdržíte Rybářský řád, který si doma podrobně prostudujete. Poznat kapra od sumce je sice důležité, ale potřebujete nabrat ještě spoustu dalších znalostí. Naše vody (revíry) se rozdělují na pstruhové a mimopstruhové - v každé platí jiná pravidla rybolovu. Na mimopstruhové i pstruhové vodě musíme znát míry ryb, doby hájení jednotlivých druhů ryb v revíru, denní doby lovu, povolené rybolovné způsoby, množství ponechaných kusů na jednu vycházku a spoustu dalších užitečných informací, které se dočtete ve výše zmínené brožuře. S elánem a nabytými vědomostmi můžete vyrazit zpět na rybářský svaz, kde si napíšete krátký test, než vše zase zapomenente.

            Vykonali jste úspěšně test. Hurá, jdu na ryby!? Omyl. Poté, co dostanete potvrzení o vykonání zkoužky o rybářství, vydáte se na městský úřad na odbor životního prostředí, kde Vám bude vystaven rybářský lístek - buď na rok, tři roky, nebo na deste let.

            Mám rybářský lístek, teď už můžu rybařit!? Opět omyl. Pojedete po domluvě zpátky do rybářského areálu, kde si můžete zakoupit povolenku. Ale teď jakou? Ten, kdo necestuje po republice, vybaví se mimopstruhovou krajskou, která platí na revírech Západočeského rybářského svazu. Je také možné pořídit si povolenku celosvazovou, která platí v ČR mimo jižní Moravy na všech revírech svazu, nebo celorepublikovou, která zahrnuje i jižní Moravu. Třeba by Vás lákalo chodit i na pstruhy. V tom případě si koupíte i pstruhovou povolenku.

Takže máte rybářský lístek, povolenku, k tomu je třeba zaplatit členskou známku a fond brigád (brigády si však je možné odpracovat a v tom případě se nemusí platit). Legislativa je tím vyřízená, takže hurá na Úhlavu - je to nejbližší mimopstruhový rybářský revír. Ejhle, nemáte rybářské vybavení? Na co budete chytat? Kdo Vám poradí, jaké náčiní zvolit? A kde ho vlastně můžete v Klatovech pořídit? Od toho jsme tady my. Rybářské potřeby MILAN. Firma s více jak dvacetiletou tradicí.

Redaktor: Pánové, proč se firma jmenuje MILAN, když jeden je Radek a druhý Daniel?

To je dlouhá historie. Firma byly založena naším otcem v roce 1992 a když nás náhle v roce 2001 opustil, tak jsme firmu pojmenovali na jeho počest MILAN. Jsme zvyklí na to, když nám lidé říkají Milane. Slyšíme na to.

Redaktor: Mám takový pocit, že jste měli obchody někde jinde?

Ano, máte pravdu. Mnoho let jsme měli obchody ve Václavské a v Randově ulici. Prostory ale začali být malé a nevyhovující, proto jsme se rozhodli, že otevřeme jeden velký obchod, aby bylo možno veškeré nabízené zboží vystavit a zákazník měl dokonalý přehled. Nyní se nacházíme ve Zlatnické ulici č. 192 na ploše 110 m2. Jestli se nám to povedlo, nebo nepovedlo, můžou posoudit naši zákazníci.

Redaktor: Pokud jako začínající rybář-amatér přijdu k vám do obchodu, dokážete mi poradit?

Samozřejmě. Nejen poradit, ale i vybavit. Náš koníček se stal naším povoláním, sami jsme dlouholetí rybáři. Dokážeme Vám obstarat výstroj na jakýkoliv styl rybaření. Je mnoho rybolovných způsobů a každý vyžaduje jiné vybavení. Například klasické „bobkaření“ s teleskopy a krmítkem, plavaná, velmi populární feeder, sumcařina, kaprařina, přívlač a pro toho, kdo má rád sever, tak vše na rybaření v Norsku a nebo ve Švédsku na jezerech. („V tom je brácha machr, jezdí tam každý rok,“ říká Daniel. :) Jsme si vědomi, že nemůžeme mít na obchodě vše, ale snažíme se uspokojit jakákoliv přání zákazníka, co se rybolovu týče.

Redaktor: Jakou značku rybářských potřeb preferujete?

Za těch 23let prodeje jsme vyzkoušeli skoro vše, co se rybařiny týče. V posledních deseti letech jsme v prodeji zaměřený na firmu SPRO a Gamakatsu. Je to dynamicky vyvíjející se celosvětová firma, která produkuje velmi zajímavé a kvalitní výrobky pro rybáře. V roce 2014 chceme rozšířit sortiment o špičkové přívlačové navijáky Daiwa. Snažíme se zaměřovat spíše na kvalitu než na kvantitu. Myslíme si, že je to krok správným směrem soudě podle spokojenosti zákazníků a minimem reklamací.

Pánové děkuji Vám za rozhovor. (Dobrá zpráva 2013)

 

Další informace

Číst dále »

Rio Ebro 2007 část I

  • Zveřejněno v Lov sumců

RIO EBRO zná každý rybář ať z rybařských článků, z vypravění kolegů rybářů nebo z vlastních výprav. A tak mi  dovolte v triloogii článků Vám predstavit, poradit a seznámit s tímto zahraničním revíremOdjezd do neznáma..V roce 2006 jsem s kamarády vyrazil na lov tresek do Norska. Tato výprava byla první do zahraniční s velkou vidinou velkých ulovků jsme odjízděli a s krásnými ulovky a zážitky jsme se vraceli. Tato dovolená se odehrávala na jaře a tak po příjezdu domů mě začali napadat myšlenky co s mořskou výbavou budu dělat po zbytek roku? Prut, naviják, šnůra, pevné a těžké vybavení a tak mi napadlo, že bych mohl zkusit lov sumce zatím na našich vodách a po nasbírání zkušeností se vydat do zahraničí na velké fousáče. Po třech měsícich hledáni na internetu, nakupováni DVD spojené s lovem našeho největšího predátora a vlastniho zkoušení na našich přehradách jsem byl připraven na lov sumců v zahraničí.

Lov v zahraničí má své výhody i nevýhody. Výhoda těchto revírů je velké množství úlovků, co do velikosti tak do váhy. Nevýhodou je jejich vzdálenost od našich domovů a tím i dlouhá a namáhavá cesta.Tato vzdálenost je přibližně 2300km, záleží na místě odjezdu a naplánované trase. Tato vzdálenost je dobrá i pro reprodukci sumců, co se týká klimatu a příjmu potravy a hlavně omezenému rybářskému tlaku od českých rybářů. Někteří z těchto rybářů jezdí na tyto revíry doplňovat stavy svých mrazaků, aby měli co prodávat a vyměnovat mezi známými za jiné produkty, ale neuvědomují si že španělové nikdy nebyli moc velký ekologové. Co mohli tak vše spláchli do vod v blízkem okolí a těch tam moc v okolí není. Proto domorodcí nejí sladkovodní ryby ale zato více zbyde na rumuny a jiné rybáře kteří touží jak po trofeji, tak po mase. I já jsem mezi ně patříl ale čas a noví přátelé mi ukázali nový směr, jak si své kapitání kousky uchovat živé v paměti tak na fotkách.Smile

A tak se dostáváme k samotnému výletu za vekými sumci. V lednu mě oslovil bývalý soused Petr, jestli bych nechtěl jet na Ebro, že má chuť zkusit lov sumců. Na této vodě z nás nikdo nechytal ale jeho kolega ze školní lavice tam byl a moc si to pochvaloval. Doprava byla zajištěna, zálohy a kopie pasů poslány a tak nam nezbývalo nic jiného než čekat na odjezd, dokupovat patřičné vybavení a pomalu balit tábornickou výbavu na týdení rybolov. Termín padl na 9.4.2007 a tak jsme se ve třech vyrazili do Bečova již v pátek v totálně našláplém aute, abychom tam přespali u čtvrtého kolegy a v sobotu ráno se v osmi lidech vydali vstříc na dalekou cestu. Cesta byla namáhavá a nebylo co sledovat, klasická cesta do španělska po dálnici. Tak nám nic jiného nezbývalo než si povídat a zjistit nějaké podrobnosti lovu a táboření. Na všechny naše otázky jsme dostávali kladné odpovědi a tak jsme začali snít o velkých sumících, zdolávané na naše vybaveni. Do cíle naší výpravy jsme dorazili v neděli ráno. Začalo vykládání vybavení a odjezd pro motory a lodě na nedalekou králičí farmu. Vše připraveno.Motory a lodě jsou sneseny k vodě, naloženy vybavenim a pomalé převážení na určená místa k lovu. Tyto operace se několikrát opakují až do odpoledních hodin. Kolem třetí stavíme tábor s tím, že se to může což nám za několik dnů místní rybářská stráž důrazně rozmluví. Tábor je hotov a začíname chytat nástražní kapříky nejlépe 45cm a méně. To se nám ale nedaří a tak nám nezbývá než zakrmit a udělat večeři. Při jídle dostávám nápad a vyvážím jeden prut s rousnama na trhačku jen tak do prázdna na blint a jdu spát. Po dvanácté hodině me čeká nemilé probuzení od Petra, že mi zmizel splávek. Nasedáme do lodi a míříme k místu záběru. Sumec se při záběru potopil a zamotal se do keře, musím šnůru uřezat s vidinou sumce zamotaného ve vázce. Ráno mě to nutí k zamyšlení a vytvořeni tyčové bojky z klacku a pet lahví. Tyčovky jsou hotové a klukům se daří nachytat kapříky a tak je na co chytat. Odpoledne připravujeme tyčovky na pruty s trhacímí kameny. Po večři zavážim 4 pruty a nastává čas soumraku, záběrů a piva. Petr má kolem 21.hod záběr po nelehkém budíčku po probdělé noci nasedá do lodě a míříme k sumíkovi. Po odepnutí tyčovky začína pravý souboj a po chvilce je dobojováno, sumec kolem 175cm je v lodi. Petr je v sedmém nebi a tak se vydáváme na cestu k táboru. Sumec je uvázán a připraven na raní focení. Znovu prut zavážíme ale záběrů se do rána nedočkáme. Tak nastupuje domácí slivovice a oslava z prvniho úlovku výpravy může začít.

Ráno je čas focení a chytání kaprů, rozdělení úkolů s tím ze polovina party jde na lod a zkouší sumce na drift ve dvoumetrové hloubce po celé přehrade a druhá polovina chytá v táboře. Během hodiny je tu další sumík o velikosti 180cm, kterého zdolal Tomáš s Petrem. Klasický postup foceni a uvázaní úlovku.

Tento úlovek nás nabudí a vyrážíme s Mírou na lod zkusit také svoje štěstí. Po hodinně driftování po přehradě pronese Míra důležitou větu, která funguje jako vstupní heslo pro záběr. Půlmetrový kapr zmizel jako nic.Mě by stačilo, kdybych viděl alespoň záběr toho sumce a v tom okamžiku se můj splávek začne divoce pumpovat a jedním okamžikem mizí 3kg kapr i se splávkem pod vodu. Kulíme oči ale sekám do prázdna. S roztřesenýma rukam kontroluji nástrahu která je zbavena šupin ale stále je čilá. Spouštím jí znova na vodu a po hodině na stejném místě mám ten samý záběr, který má ten samý výsledek. Míra fotí během lovu okolní přírodu a čluny, které mezi námi projíždí. Mistrovství evropy v lovu okouna pstruhoveho. Po krátkém focéní a gestikulací s posádkou jedné lodi k nám připlouvá menší lod s uniformovanou posádkou, která je plně ozbrojena a moc přívětivě nevipadá. Lámanou němčinou se s nimi domlouváme ale potřebné doklady máme v táboře. Nezbývá nám nic jiného než ukončit lov a společně se vydat do tábora. Po předložení všech potřebných dokladů se kontrola začala procházet po našem táboříšti a vše najednou bylo špatné a zakázané. V tom se iniciativy chopil Tomáš, legitimoval se kontrole a vysvětlil jim, že by jsme uvítali kolegialitu. V tom se celá situace mění v dobrou věc a nálada kontroly se mění v přátelskou informační kontrolu. Po odjezdu kontroly měníme tábor na to, co oči nevidí ,to kontrola nezjistí. Vše je hotové a po večeři zavážíme tyčovky. Do rána jsme bez záběru. Budíme se za tmy a snídáme na břehu nádrže a v tom to prijde. Nejdříve jen slabé cinknutí rolničky a pak následuju mohutný záběr, ohnutí prutu a zásek. Záběr přišel na Petrův prut a tak ho budíme a začíná zdolávačka. Sumík je stejné velikosti jako jeho první a je naložen do lodi ,vyfocen a přivázán.A je tu čtvrtek a máme zatím tři kousky. Přes den máme kolem 12.hod dva záběry, které dopadli neůspěšně.

Další den je ve znamení kaprů a tak dva sníme k večeři. Nastává poslední den výpravy a proto zavážíme co můžeme a mezi tím balíme tábor a posloucháme, jestli se neozve rolnička na našich udicích. Kolem 19.hod zahlási Mírovo teleskop záběr. Míra běží k prutu, seká a zároven skáčeme do lodi vstříc úlovku.Plná spokojenost. Po dramatickém zdolávání s váhou lovce 55kg se čtyřmetrovým teleskopem je sumik 145cm v lodi a je čas focení a dopíjení posledních zásob alkoholu. Vzhledem k počasí, kdy poslední dva dny propršelo máme sbaleno a čekáme na odvoz. Lodě i motory jsou vráceny bez poškození, a tak nakládáme zbytky našeho vybavení a našich úlovků na přistavenou káru.

Cesta je klidná, do Bečova dorážíme v neděli odpoledne.Následuje přeloženi věcí do našeho auta a hurá k domovu. Tam se vykládá a rozděluje vybavení, úklid a zpracování úlovku. Vzhledem k tomu že sumce jsme nestahovoli, zůstala tato činost na neděli. Já toho ještě litoval dalších 14 dní, kdy jsem větral auto, pral potahy a čistil od nesnesitelného smradu. Cena za úlovek.Cry

Poznatky z prvního výletu:nikdy nevěřte lidem,kteří pořádají tyto zájezdy,s libují ale v problémech vás nechají, mají zaplaceno a sami jsou u auta v bezpečí. Pokud zaplatíte za odvoz, neřiďte cizí auto, pokuty a problémy řeší řidič. Je dobré si před odjezdem prověřit vybavení, montáže, protože za krátkou dobu nelze vše uskutečnit a mít sebou pevné nervy a hodne trpělivosti. Ač jsem byl na tento výlet dobře připraven po stránce teoretické, tak praxe byla úplně jiná a kromě pár kapřiků jsem sumce neulovil ale zato jsem byl obohacen spoustou zážitků a zkušenostmi, které zůročim na přístích rybařských výletech za Sumcem Velikým.

PETRŮV ZDAR! Pavel Fiala

Další informace

Číst dále »

První vazačský den Muškařského klubu

  • Zveřejněno v Muškařský klub

Zima je dlouhá a krutá pro každého rybáře,ale pro muškaře,který si váže svoje nástrahy to neplatí. Podzim je ve znamení suché mušky a sháněni materiálů na dlouhé zimní večery. Na podzim je nejlépe navštívit kamarády, babičky a známé na vesnicích, proběhnout dvorek, oškubat drůbež, vodní ptactva nevyjímaje, prohlídnout kůlny kde můžou být pověšené kůže z králíků, které se budou hodit na zonkry, pořípadě na dabing.Není na škodu vyrazit s myslivci na hon bažantů a kachen. Na těchto honech se můžeme krásně projít i zdarma přijít k peří, materiálu, který upotřebíme jak na suché tak na mokré mušky .Ale to jsem zas odbočil. Minulý rok byl vcelku klidný ale i bohatý na příchod nových členů muškařského sportu do našich řad. Některé členy zajímali jen techniky lovu a někteří se chtěli hlouběji ponořit do muškařského sportu.

Muškaření není jen o návštěvách rybářských revírů a lovu na mušku ale je také o tom sejít se s přáteli, posedět u dobrého jídla a pití, popovídat si o společném koníčku, vymyslet plán na novou sezonu ,nové vzory nástrah ale hlavně užít si krásný a plnohodnotný den. A tak jsme se po krátké domluvě dohodli na uspořádání prvního vázacího dne muškařského klubu. Vzhledem k početnosti účastníků a ke kvalitě probíhající akce jsme zvolili neformální místo a můj vázací koutek se jevil jako nejlepší řešení.

Začali jsme pomalu ale prakticky rozebírat druhy použitých materiálů, až po velikosti nástrah. Za celý den vázaní jsme navázali přes 30 druhů mušek od suchých až po strýmry na štiky. celá atmosféra se nesla v přátelské náladě a tak jsem mohl ukázat pár triků, které jsem se za těch několik let vázání naučil a které mě dostali do popředí klubu.Myšlenkou celé konané akce je vysvětlit členům základy vázání umělých mušek až po vyvarování se chyb při tvorbě uměleckých děl.

Každý muškař a vazač má samozřejmě svojí cestu i svůj styl vázání. Ale i ten nejlepší potřebuje poradit a nejlépe je to vyřešit společně, víc hlav= víc názorů.Takovéto akce chceme pořádat pro širokou veřejnost ale vzhledem k našemu pracovnímu vytížení a náročnosti celé akce , nebudou tyto vázací dny tak časté ale zato obsahově překypující. Chceme vázaní i samotný lov s muškařskou výbavou posunou o laťku výše než jiné rybolovné techniky a poukázat na to, že v dnešní uchvátané době se dá chytit jakákoliv ryba, ať malá nebo velká, navázat realistické vzory mušek a hlavně vracet úlovky zpět do rodného prostředí, pozorovat jak roste jejich počet a jejich váha i délka. Myšlenka na konec Uklízejte po sobě odpadky,nikdy nevíte kdy do nich sami spadnete a zraníte se. PETRŮV ZDAR.

Pavel Fiala.

Další informace

Číst dále »
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS