Přihlásit

Rio Ebro 2007 část II

Podzim na Ebru 2007 část II

Léto uteklo jako voda a je tu zas podzim, čas barevného listí, chladu a větru. Po našem příjezdu z naší jarní výpravy uplynulo již několik měsíců, které jsem věnoval ke zdokonalení montáží na lov sumců. Ačkoliv se mě nepovedlo zdolat žádného fousáče, zlepšil jsem techniku lovu a zvládl jsem lov dravců na problematických místech. Tyto lovy mě obohatily a úlovky štik od 45cm do 75cm délky, které byly kromě jedné puštěny zpět do svého rodného živlu. Ale to jsem odbočil, jelikož jsme stále byli držiteli platného ročního povoleni na Riu Ebru, přemluvil nás Tomáš k uskutečněni podzimní výpravy na tu to přehradu. Stále jsme byli nabuzeni těma nádhernýma sumíkama a kapříkama a tak jsme neodolali a zaplatili zálohy na náš podzimní výlet. Nastal nám problém se složení naší skupiny. Po marném shánění jednoho rybáře do party ,jsem na jednich závodech potkal Pepu. Byl z nás nejstarší,ale měl chuť zkusit něco ze zahraničního rybolovu. Slovo dalo slovo a tak vyrážíme 18.listopadu směr Bečov, kde překládáme věci do zapřažené káry, seznamujeme se s druhou skupinou karlovarských rybářů. Cesta na jih byla pořád stejná, dlouhá a náročná, ale s vidinou obrovských sumců uběhla až na pár problémů dobře a bez komplikací. Příjezd na přehradu byl v neděli ráno a tak nastal stejný rituál ve vykládání věcí a odjez na farmu pro lodě a motory. Ebro slouží jako vodní rezervoár pro místní i vzdálené plantáže ovoce a tak nás hned přivítalo velké snížení hladiny o 15 metrů. Proto stavění tábora bylo více namáhavé a dlouhé. Veškerý materiál, který byl určen pro přežití a nocování ,byl vynošen po 60metrovém kopci po cestičce mezi balvany. Bylo to velice namáhavé a tak jsme si rybářské vybavení se zásobami nechali ve spodním táboře, který sloužil jako lovecké místo a parkoviště naší lodi.

Hned po zařízení tábora, jsme si rozdělili práce. Já se vydal s Petrem na průzkum loviště, Pepa vytvořil provizorní kuchyni na břehu přehrady a Tomáš začal s přípravou vybavení. Po krátkém seznámení s okolím a lovným místem pomocí echolotu, jsme po zkušenostech z jara zakrmili místo na chytání nástražních kaprů nedaleko našeho místa. Problém byl ten že svítilo slunce jak blázen a na to že byl listopad mělo velkou sílu. Při sestavování rybářského vybavení nás omráčil neskutečný zápach hnijícího masa,po krátkém zjištění byli na kraji vody hlavy sumců v náležitém rozkladu. Hlavy jsme zlikvidovali,ale problémy teprve začnou. Po dva dny se nám nedaří chytit nástražní ryby a tak zatím dáváme jen mrtvé plotice a rousny, které jsme dovezli a tak naše pruty jsou bez záběru. Hned první noc přicházíme o živé rybičky vlivem povětrnostních podmínek a špatného uložení u boku lodi. Kapři začali jít až ve středu, ale žádná sláva to není, dochází k velkým ztrátám pří zdolávání, chytáme těsně u hrany skal. Velcí kapři nekompromisně trhají naše poškozené i nepoškozené vlasce, mám sebou feedera, a tak se mi podaří dva kousky zdolat a uschovat ve vezírku na večerní lov. Tomáš s Petrem odjíždí do mělčin ,ale i tam se jim nedaří, ale po cestě nachází dva menší candáty, které se chystají nastražit na sumce. Pruty mají sebou a než dorazí ke břehu stačí nainstalovat trhací boji,ale nikdo z nás netušil že Tomáš začal popíjet od rána jeho dovezené pivo, bez toho aby se nasnídal a tak slunce a alkohol udělali svoje. Při dojíždění ke břehu,došla na jeho navijáku šňůra a on celou sestavu začal vláčet za lodi. Při přistání zjisti,l že vše je zamotané a že nemá silu opustit místo přistání. Rozhodl se pro jednoduchou věc a pro nás nejlepší, odplížit se na svůj rybářský post a tam prospat dvě hodiny. Nálada byla hned na bodu mrazu a tak jsem si vzal prut na sumce ,že půjdeme s Pepou vyzkoušet lov z loďky, ale to jsem nevěděl jaké mě čekalo překvapení s prázdným vezírkem. Tomáš ho nezajistil a všechny ryby uplavaly. Nastala změna lovu, vydali jsme se k druhé partě,která lovila úspěšně na hlavním toku s příslibem nachytání nástražních rybek, v polovině cesty nám vypovídá službu motor a tak musíme pádlovat proti silnému větru a 30cm vlnám na daleké loviště našich kolegů.Po dvou hodinách marného snažení o opravu motoru dochází k výměně lodí a já se vracím pro Petra a vysřízlivělého Tomáše, kteří chtějí strávit noc na ostrově, blíže k hlavnímu toku. Kluky nakládám a míříme k ostrovu. Vysedají a já se snažím za silného větru zavést oba pruty, po hodině se mi to daří, loučím se a jedu pro Pepu, který je se těší z mého návratu. Společně nakládáme vybavení a vracíme se do našeho tábora. Při návratu kontrolujeme kluky a ubezpečujeme se, že mají vše. Mobily zde nefungujou a tak se domlouváme na 7 hodinu raní, kdy je budu vyzvedávat. Loučíme se s přáním štěstí a velkého úlovku. Je 17.hod a začíná se stmívat, nemáme ryby ani chuť zavážet nástrahy, proto si dáváme večeři a jdeme spát. Tu noc byl hrozně silný vítr a tak jsme myšlenkami na ostrově a přemýšlíme jak se klukům daří. Je tu ráno jak vymalované, na nic nečekám a vyrážím pro trosečníky. Trosečníci jsou promrzlí a vyfoukaný, nakládáme vybavení a míříme bez úlovku do tábora na teplou snídani. Veškeré vaření během našeho pobytu , zajišťuje Pepa. Jídlo bylo vždy vydatné a teplé, což v tomto období bylo jediným přínosem a jistotou. Je tu pátek poslední den výletu. Ryby nejdou, dáváme to za vinu špatnému místu, hnijícím zbytkům ryb a nesnesitelnému dorážení much, kterých je zde více než úlovků. Proto balíme a snášíme tábornickou výbavu blíže k lodím a těšíme se na odjezd domů. Je sobota ráno a převážíme naše věci k autu, marně čekáme na příjezd druhé skupiny. Po dvou hodinách marného čekání, vyrážíme do jejich tábora, kde nás čeká hrozný pohled na zdecimované kapry a sumce všech velikostí. Jejich výprava byla jen o tom dovést a prodat veškerý úlovek v jednom karlovarském hotelů,ze kterého byl jeden účastník zaměstnán jako kuchař. Tato scéna se mě hluboko vryla do podvědomí a stále jí vidím před očima.

Po známém rituálu, odvoz lodí a motorů ,nasedáme s pětihodinovým zpozděním do auta, vstříc domovu. Na hranicích s Francií si dáváme pořádné jídlo, grilované koleno ale náš vychcanej průvodce vše platí a dostává body, které mu slouží k bezplatným porcím. I tak se dá vydělávat na zprostředkování rybolovu ve Španělsku. Po našich propočtech mu za týdenní dovolenou strávené rybolovem zůstávalo přes 40 táců, které nemusel nikde přiznávat. Tomuhle já říkám vychcanost. Vždy sliboval pomoct ale co si rybář sám neudělá to nemá. Atak po značném zpoždění a zklamání jsem se dostali domů.Po úklidu vybavení jsem měl čas rozebrat nákladnost a efektivitu našich výprav. Naším podzimním úlovkem bylo 6 kaprů, žádný sumec. Rozhodl jsem se do budoucna zkusit rybolov na vlastní pěst do legálního kempu a za to co zaplatím to také sklidím, ale to bych předbíhal událostem. Tak zase příště. Petrův Zdar.

Pavel Fiala.

Více z této kategorie: « Rio Ebro 2007 část I