Zima je dlouhá a krutá pro každého rybáře,ale pro muškaře,který si váže svoje nástrahy to neplatí. Podzim je ve znamení suché mušky a sháněni materiálů na dlouhé zimní večery. Na podzim je nejlépe navštívit kamarády, babičky a známé na vesnicích, proběhnout dvorek, oškubat drůbež, vodní ptactva nevyjímaje, prohlídnout kůlny kde můžou být pověšené kůže z králíků, které se budou hodit na zonkry, pořípadě na dabing.Není na škodu vyrazit s myslivci na hon bažantů a kachen. Na těchto honech se můžeme krásně projít i zdarma přijít k peří, materiálu, který upotřebíme jak na suché tak na mokré mušky .Ale to jsem zas odbočil. Minulý rok byl vcelku klidný ale i bohatý na příchod nových členů muškařského sportu do našich řad. Některé členy zajímali jen techniky lovu a někteří se chtěli hlouběji ponořit do muškařského sportu.

Muškaření není jen o návštěvách rybářských revírů a lovu na mušku ale je také o tom sejít se s přáteli, posedět u dobrého jídla a pití, popovídat si o společném koníčku, vymyslet plán na novou sezonu ,nové vzory nástrah ale hlavně užít si krásný a plnohodnotný den. A tak jsme se po krátké domluvě dohodli na uspořádání prvního vázacího dne muškařského klubu. Vzhledem k početnosti účastníků a ke kvalitě probíhající akce jsme zvolili neformální místo a můj vázací koutek se jevil jako nejlepší řešení.

Začali jsme pomalu ale prakticky rozebírat druhy použitých materiálů, až po velikosti nástrah. Za celý den vázaní jsme navázali přes 30 druhů mušek od suchých až po strýmry na štiky. celá atmosféra se nesla v přátelské náladě a tak jsem mohl ukázat pár triků, které jsem se za těch několik let vázání naučil a které mě dostali do popředí klubu.Myšlenkou celé konané akce je vysvětlit členům základy vázání umělých mušek až po vyvarování se chyb při tvorbě uměleckých děl.

Každý muškař a vazač má samozřejmě svojí cestu i svůj styl vázání. Ale i ten nejlepší potřebuje poradit a nejlépe je to vyřešit společně, víc hlav= víc názorů.Takovéto akce chceme pořádat pro širokou veřejnost ale vzhledem k našemu pracovnímu vytížení a náročnosti celé akce , nebudou tyto vázací dny tak časté ale zato obsahově překypující. Chceme vázaní i samotný lov s muškařskou výbavou posunou o laťku výše než jiné rybolovné techniky a poukázat na to, že v dnešní uchvátané době se dá chytit jakákoliv ryba, ať malá nebo velká, navázat realistické vzory mušek a hlavně vracet úlovky zpět do rodného prostředí, pozorovat jak roste jejich počet a jejich váha i délka. Myšlenka na konec Uklízejte po sobě odpadky,nikdy nevíte kdy do nich sami spadnete a zraníte se. PETRŮV ZDAR.

Pavel Fiala.

Lov na mušku se za posledních pár let vyvinul v celkem dostupný a etický lov všech druhů ryb. Je to sportovní odvětví, kde se příznivci tohoto sportu setkávají u vody a i mimo ní na různých kulturních sešlostí a prezentacích, jak v rybolovné technice, tak vázáni nových druhů nástrah na různé druhy našich dravých i nedravých ryb. A tak jsem se po dlouhém rozhodování rozhodl zakoupit sedmičkový muškařský prut se kterým jsem chtěl lovit s většími muškami-strýmry-na našich stojatých vodách. Mojí cílenou rybou byl okoun, štika a vetší pstruh duhový. Voda byla jasná jak řeka tak Hracholuská přehrada. Obě tyto vody dobře znám a tak jsem se začal zaobírat volbou nástrah a hloubky, ve které se ryby vyskytují a ve kterých budu svoje nástrahy vodit. Volba šnůry padla na plovoucí a potápivou. Tyto dvě šnůry jsem ještě zkombinoval na plovoucí s potápivým koncem. Tento typ  často používám na přehradě při lovu okounu (ale to jsem hodně odbočil, lov okounů je námět na další článek) a tak se zaměříme na lov štiky v našich vodách. Při tomto rybolovu jsem se rozhodl použit potápivou šňůru, ale ta se po několika hodech začala jevit jako špatná volba a tak jsem nelenil a vyměnil ji za plovoucí se silným vlascem na konci, který měl eliminovat překousnutí nástrahy predátorem. Prut jsem měl připraven a tak jsem se zaměřil na nástrahy. Po hledání na internetu a ve svých dokumentech, jsem se rozhodl pro zonkerové nástrahy. Jejich výroba není složitá a pří rybolovu v zarostlých místech, kde štika tráví spoustu času lovem rybiček, není až tak drahá. Výrobu těchto nástrah bych ukázal v připravovaném videu pro milovníky muškařiny a vazačů mušek a tak se konečně dostaneme k samotnému dni D a hodině H. Lovecký den padl na sobotu a tak již za tmy jdeme vstříc novým rybářským dobrodružstvím. Po příchodu na vytypované místo začíná rituál v přípravě prutů, nástrah, místa a zapsáni docházky. Začínáme s lovem na rybičku a již po ulovení dvou kudliček měním vybavení za mušák a jdu se projít. Asi po hodině marného házení jsem narazil na zarostlou mělčinu, kterou jsem začal systematicky prochytávat. Po chvíli jsem si všiml, že se mi před nástrahou rozprchávají malé rybičky. Na to že byl listopad, mě tato situace utvrdila v tom, že tady bude někde dravec. Shodou okolnosti tuto místo provláčel rybař, který ho opustil bez úlovku. Dopil jsem čaj a rozhodl se vytrvat na místě. Po chvíli začala vytrvalost přinášet ovoce. Po jemném klepnuti do prutu, jsem přisekl a zjistil, že na druhém konci udice je pěkná ryba. Dravec začal dělat výpady a tancovat po hladině. Byla tady první štika na strýmra. Měřila jen 43cm, ale mě potešila natolik, že jsem navázal hodně nástrah a teď čekám na vhodnou příležitost je vyzkoušet. Rybu jsem opatrně vyháčkovalýhoda bezprotihrotových háčků a pustil jí do svého rodného živlu.

Pavel Fiala.

Jarní vycházka s mušákem.

Jednoho zamračeného studeného rána, jsme se mi tři kamarádi sešli u naší známé řeky Uhlavy. Jak asi mohlo vypadat počasí? Pršelo jak blázen a byla pěkná zima, která nás ale nezastavila od toho  navléct si neoprény a vydat se směrem k naší milované říčce. Po pečlivé prohlídce toku, jsme si rozdělili úseky a vydali jsme se rybařit. Pstruží mládež byla při chuti a tak jsme na první náhozy měli hned záběry. Po dvouch hodinách ve studené vodě a vytahováni podměrečných pstruhú, jsem se rozhodl o změnu místa. Do oka mi padl krásný, ale velice proudný jez. Pomalu s největší opatrností jsem začal prochytávat spodní usek jezu. Jelikož jsem změnil místo a tím i hloubku řeky,z měnil jsem i nástrahu. Místo oblíbeného goldhedu chrostika velikost 10  jsem nasadil hodně zatíženou larvu jepice v hnědé barvě o velikosti 8. Tuto nástrahu jsem si navázal sám a tak jsem si ji chtěl také sám otestovat. Na druhý nához se mi signalizátor zastavil a já lehoulince přisekl. Na konci jemné udice jsem v okamžiku ucítil rybu, ale po krátkém ale překrásném souboji jsem zdolal nádherného lipana s překrásným praporem. Po vyháčkování jsem rybu šetrně vypustil do svého rodného živlu. Od kolegů, teří mě začali místo svého chytaní sledovat, jsem obdržel zběžné gratulace. Strašně mě lákala hlubší část jezu a tak po protestech kolegů jsem zabrodil více do hlubších vod s vidinou větších ryb. Po deseti minutách neúspěšného prochytávání  jsem dostal šest záběrů. Na čtvrtý pokus jsem lehoulince přisekl a ucítil nekompromisní tah velké ale zkušené ryby, která mi v nejbližších chvílích způsobila mnoho horkých chvil. Po několika výpadech proti proudu, se ryba vydala po proudu a ted začal skutečný boj. Po šesti výpadech jsem pstruha konečně přemohl do svého podběráku. Rybu jsme odfotili a úlovek si vzal kolega k večeři. A tak po krásnem dopoledni, jsmeTo šli oslavit do blízké hospůdky.

Autor: Pavel Fiala