Přihlásit

Fiala Pavel

Fiala Pavel

rybář

URL internetové stránky:

Tarponi našich vod

  • Zveřejněno v Muškařský klub

Tarponi českých vod.

Tarpon, je druh ryby, která se vyskyztuje v brakických vodách střední Ameriky a jejiho okolí. Je charakteristická svojí silou a bojovností a je vyhledávána sportovními rybáři za její sílu a akrobatícké výskoky. Co se týka stavby těla, je podobná našemu bolenovi, s tím rozdílem, že tarponi dorůstají velikosti přes jeden metr a váhy nad osmdesát kiligramů. Jejich tělo pokrývají stříbrné šupiny velké jako lidská dlaň, ploutve jsou černé a ocas s airodinamickou stavbou těla tvoří stroj na rychlé výpady v mangrovových porostech. Jejich nejsilnější zbraní je jejich kostěná tlama, která rozdrtí jakoukoliv potravu a dokáže se tak zbavit nepříjemného háčku i nástrahy rybáře.


 

Minulý rok jsem strávil týden lovem sumců na Hracholuské přehradě a měl jsem spoustu času pozorovat její vodní hladinu, chování a výskyt ryb. Každé ráno a večer lovili u břehu boleni se svými charakteristickými útoky do hejn malých rybiček. Pak se ale ukazovaly ryby, které sbírali z hladiny hmyz, který se zrovna líhnul. Muskařské vybavení jsem si nechal doma a tak mi nezbylo nic jiného, než sledovat ten kocert sbírajících ryb a přemýšlet co je to za ryby, které sbírají a pomalu vymýšlet plán na jejich ulovení. Tento plán jsem realizoval. Zrušil jsem letní dovolenou a přesunul jí na červen. Termín jsem vybral na konec měsíce, zamluvil chatku, poslal zálohu na pobyt a domluvil se se dvěma cizími kolegy, kteří chtěli chytat kapry a já se mohl věnovat prozkoumaváním a lovením atraktivnich ryb přehrady. Tento plán se během našeho příjezdu změnil v rychlý a nepochopitelný odjezd senilních kolegů za přítomnosti majitelů chaty.Ti byli náhlím a nepochopitelným chovaním seniláků tak překvapeni, že mi dlouho trvalo jim vysvětli celkový stav věci. Byla to tvrdá ale nezbytná zkušenosT, když si za parťáky vezmete lidi, které moc neznáte. Tímto odjezdem mi začala skutučná dovolená.


 

Po vybalení a uskladnění věcí jsem se vydal na průzkum revíru. Na Hracholusky jezdím přes patnáct let ale stále je neznám a je stále co objevovat. Rozhodl sem se pro zakrmení dvouch mist na kapříky-jedno blíž a jedno dál od chaty-kvůli počasí a ůlovkům  a také proto, že me přijedou podpořit moji nejlepší a nejspolihlivější rybářský kolegové-můj táta Jarda a náš pejsek Sam. Dva dny jsem krmil a pozoroval okolí i chytal ryby .Výsledky se dostávali hned po nahození udic na krmná místa. Cejni šli do tření a tak mezi prvními ůlovky byli plotice a kapříci okolo 35cm. Byl to hezký a příjemný začátek dovolené. Cejni byli ve tření a jejich příprava na rozmnožovací akt byl jako balzám na duši. Krásné je pozorovat půlmetrové cejny jak spolu soupeří o ty nejlepší místa ve vodní trávě. Konec kochání, bylo načase přehodnotit svoje plány.


 

Krmné místo, které bylo vzdálené dál od chaty si cejni oblíbili a tak bylo zbytečné zde dál krmit a chytat. Začal jsem toto místo přehazovat a chytat ve vetší hloubce abych eliminoval přejezdy cejnů. Při tomto lovu jsem měl větší výhled na okolí a všiml jsem si větších ryb, které proplouvali stále ve stejném koridoru a ve stejných intervalech sbírali hmyz z vodní hladiny. Teď možná přišla moje chvíle na muškařské vybavení. Nemeškal jsem ani minutu, nasedl do loďky a převesloval k chatě. Popadl jsem oběd a muškařskou výbavu, znova nasedl na červeného vodního oře, zařadil druhý rychlostní stupeň a vyrazil zpět do tabořistě v lesíku. Pro tento lov jsem zvolil trojkový, desetistopý muškařský prut se stejnou plovoucí šnůrou ale s velmi kvalitním navijákem opatřeným výbornou brzdou-tato volba byla správná a bylo načase to otestovat v praxi. Na konci šnůry jsem měl pozvolna ujímaný navazec s koncovým vlascem 0.12mm a jako mušku jsem použil moji oblíbenou a stále aktuální šedivou parašutku ve velikosti 16 bez zpětného protihrotu. Ryby, které jsem chtěl lovit byli odhadem kolem 40cm a tak jsem se rozhodl zatím lovit ze břehu. Připravil jsem si třímetrový plavačkový teleskopický podběrak, který by měl usnadnit vylovení ryb z vysokého břehu. První plané zkušební hody dopadly dobře a tak jsem začal vyčkávat na tu správnou chvílí ostrého nahození. Tato chvíle přišla v zápětí.


 

Pomalu se ke mě začala přibližovat sbírající ryba, nemeškal jsem a nahodil co nejpřesneji před ní. Po tichém dopadu mušky na hladinu se k ní ryba okamžitě rozjela a v mžiku mušku bez jekéhokoliv otáleni sebrala z hladiny a začala prchat do temných hlubin. Následoval okamžítý zásek a dobře seřízena brzda a jemné vybavení začali eliminovat výpady ryby. Metr po metru jsem začal rybu dostávat ke břehu a vracet metry šnůry zpět do navijáku. Ryba se už nebraní a je v podběráku-co bych si bez nej počal. Po změření a rozpoznání rybího druhu byl bolen 39cm puštěn zpět do svého vodního živlu.cNásleduje krátká pauza, abych rozdýchal adrenalin ve svém telě a už tu zas proplouvá větší bolen, odhadem kolem 60cm. Následuje další přesný hod, bolen zpozoroval mušku, bezproblému ji uchvacuje, následuje zásek a ryba nekopromisně trhá vlasec a ujíždí do hlubin. Muška na bezprotihrotu tak za nějaký čas sama vypadne .Dávám nový návazec s novou muškou a  po pulhodině čekaní přichází tlouštík kolem 30cm, je vyfocen a puštěn zpět. Pak přichází bolen 39cm ten je také vyfocen a puštěn, tím dnešní rybaření končí. Nakládam věci do lodi  a mířím k chatě na zaslouženou kávu a odpočinek. Musím protřídit věci ,které budu posílat domů a ktré nebudu potřebovat.  Chystám se na příjezd táty se Samunkou. Kluci přijíždí k večeru, následuje rychlá výměna věcí a rychlý plán. Krmit jednoblízké místo a muškařit.

Autor Pavel Fiala-Pokračování  Tarponi českých vod II.

Číst dále »

Rio Ebro 2007 část II

  • Zveřejněno v Lov sumců

Podzim na Ebru 2007 část II

Léto uteklo jako voda a je tu zas podzim, čas barevného listí, chladu a větru. Po našem příjezdu z naší jarní výpravy uplynulo již několik měsíců, které jsem věnoval ke zdokonalení montáží na lov sumců. Ačkoliv se mě nepovedlo zdolat žádného fousáče, zlepšil jsem techniku lovu a zvládl jsem lov dravců na problematických místech. Tyto lovy mě obohatily a úlovky štik od 45cm do 75cm délky, které byly kromě jedné puštěny zpět do svého rodného živlu. Ale to jsem odbočil, jelikož jsme stále byli držiteli platného ročního povoleni na Riu Ebru, přemluvil nás Tomáš k uskutečněni podzimní výpravy na tu to přehradu. Stále jsme byli nabuzeni těma nádhernýma sumíkama a kapříkama a tak jsme neodolali a zaplatili zálohy na náš podzimní výlet. Nastal nám problém se složení naší skupiny. Po marném shánění jednoho rybáře do party ,jsem na jednich závodech potkal Pepu. Byl z nás nejstarší,ale měl chuť zkusit něco ze zahraničního rybolovu. Slovo dalo slovo a tak vyrážíme 18.listopadu směr Bečov, kde překládáme věci do zapřažené káry, seznamujeme se s druhou skupinou karlovarských rybářů. Cesta na jih byla pořád stejná, dlouhá a náročná, ale s vidinou obrovských sumců uběhla až na pár problémů dobře a bez komplikací. Příjezd na přehradu byl v neděli ráno a tak nastal stejný rituál ve vykládání věcí a odjez na farmu pro lodě a motory. Ebro slouží jako vodní rezervoár pro místní i vzdálené plantáže ovoce a tak nás hned přivítalo velké snížení hladiny o 15 metrů. Proto stavění tábora bylo více namáhavé a dlouhé. Veškerý materiál, který byl určen pro přežití a nocování ,byl vynošen po 60metrovém kopci po cestičce mezi balvany. Bylo to velice namáhavé a tak jsme si rybářské vybavení se zásobami nechali ve spodním táboře, který sloužil jako lovecké místo a parkoviště naší lodi.

Hned po zařízení tábora, jsme si rozdělili práce. Já se vydal s Petrem na průzkum loviště, Pepa vytvořil provizorní kuchyni na břehu přehrady a Tomáš začal s přípravou vybavení. Po krátkém seznámení s okolím a lovným místem pomocí echolotu, jsme po zkušenostech z jara zakrmili místo na chytání nástražních kaprů nedaleko našeho místa. Problém byl ten že svítilo slunce jak blázen a na to že byl listopad mělo velkou sílu. Při sestavování rybářského vybavení nás omráčil neskutečný zápach hnijícího masa,po krátkém zjištění byli na kraji vody hlavy sumců v náležitém rozkladu. Hlavy jsme zlikvidovali,ale problémy teprve začnou. Po dva dny se nám nedaří chytit nástražní ryby a tak zatím dáváme jen mrtvé plotice a rousny, které jsme dovezli a tak naše pruty jsou bez záběru. Hned první noc přicházíme o živé rybičky vlivem povětrnostních podmínek a špatného uložení u boku lodi. Kapři začali jít až ve středu, ale žádná sláva to není, dochází k velkým ztrátám pří zdolávání, chytáme těsně u hrany skal. Velcí kapři nekompromisně trhají naše poškozené i nepoškozené vlasce, mám sebou feedera, a tak se mi podaří dva kousky zdolat a uschovat ve vezírku na večerní lov. Tomáš s Petrem odjíždí do mělčin ,ale i tam se jim nedaří, ale po cestě nachází dva menší candáty, které se chystají nastražit na sumce. Pruty mají sebou a než dorazí ke břehu stačí nainstalovat trhací boji,ale nikdo z nás netušil že Tomáš začal popíjet od rána jeho dovezené pivo, bez toho aby se nasnídal a tak slunce a alkohol udělali svoje. Při dojíždění ke břehu,došla na jeho navijáku šňůra a on celou sestavu začal vláčet za lodi. Při přistání zjisti,l že vše je zamotané a že nemá silu opustit místo přistání. Rozhodl se pro jednoduchou věc a pro nás nejlepší, odplížit se na svůj rybářský post a tam prospat dvě hodiny. Nálada byla hned na bodu mrazu a tak jsem si vzal prut na sumce ,že půjdeme s Pepou vyzkoušet lov z loďky, ale to jsem nevěděl jaké mě čekalo překvapení s prázdným vezírkem. Tomáš ho nezajistil a všechny ryby uplavaly. Nastala změna lovu, vydali jsme se k druhé partě,která lovila úspěšně na hlavním toku s příslibem nachytání nástražních rybek, v polovině cesty nám vypovídá službu motor a tak musíme pádlovat proti silnému větru a 30cm vlnám na daleké loviště našich kolegů.Po dvou hodinách marného snažení o opravu motoru dochází k výměně lodí a já se vracím pro Petra a vysřízlivělého Tomáše, kteří chtějí strávit noc na ostrově, blíže k hlavnímu toku. Kluky nakládám a míříme k ostrovu. Vysedají a já se snažím za silného větru zavést oba pruty, po hodině se mi to daří, loučím se a jedu pro Pepu, který je se těší z mého návratu. Společně nakládáme vybavení a vracíme se do našeho tábora. Při návratu kontrolujeme kluky a ubezpečujeme se, že mají vše. Mobily zde nefungujou a tak se domlouváme na 7 hodinu raní, kdy je budu vyzvedávat. Loučíme se s přáním štěstí a velkého úlovku. Je 17.hod a začíná se stmívat, nemáme ryby ani chuť zavážet nástrahy, proto si dáváme večeři a jdeme spát. Tu noc byl hrozně silný vítr a tak jsme myšlenkami na ostrově a přemýšlíme jak se klukům daří. Je tu ráno jak vymalované, na nic nečekám a vyrážím pro trosečníky. Trosečníci jsou promrzlí a vyfoukaný, nakládáme vybavení a míříme bez úlovku do tábora na teplou snídani. Veškeré vaření během našeho pobytu , zajišťuje Pepa. Jídlo bylo vždy vydatné a teplé, což v tomto období bylo jediným přínosem a jistotou. Je tu pátek poslední den výletu. Ryby nejdou, dáváme to za vinu špatnému místu, hnijícím zbytkům ryb a nesnesitelnému dorážení much, kterých je zde více než úlovků. Proto balíme a snášíme tábornickou výbavu blíže k lodím a těšíme se na odjezd domů. Je sobota ráno a převážíme naše věci k autu, marně čekáme na příjezd druhé skupiny. Po dvou hodinách marného čekání, vyrážíme do jejich tábora, kde nás čeká hrozný pohled na zdecimované kapry a sumce všech velikostí. Jejich výprava byla jen o tom dovést a prodat veškerý úlovek v jednom karlovarském hotelů,ze kterého byl jeden účastník zaměstnán jako kuchař. Tato scéna se mě hluboko vryla do podvědomí a stále jí vidím před očima.

Po známém rituálu, odvoz lodí a motorů ,nasedáme s pětihodinovým zpozděním do auta, vstříc domovu. Na hranicích s Francií si dáváme pořádné jídlo, grilované koleno ale náš vychcanej průvodce vše platí a dostává body, které mu slouží k bezplatným porcím. I tak se dá vydělávat na zprostředkování rybolovu ve Španělsku. Po našich propočtech mu za týdenní dovolenou strávené rybolovem zůstávalo přes 40 táců, které nemusel nikde přiznávat. Tomuhle já říkám vychcanost. Vždy sliboval pomoct ale co si rybář sám neudělá to nemá. Atak po značném zpoždění a zklamání jsem se dostali domů.Po úklidu vybavení jsem měl čas rozebrat nákladnost a efektivitu našich výprav. Naším podzimním úlovkem bylo 6 kaprů, žádný sumec. Rozhodl jsem se do budoucna zkusit rybolov na vlastní pěst do legálního kempu a za to co zaplatím to také sklidím, ale to bych předbíhal událostem. Tak zase příště. Petrův Zdar.

Pavel Fiala.

Číst dále »

Rio Ebro 2007 část I

  • Zveřejněno v Lov sumců

RIO EBRO zná každý rybář ať z rybařských článků, z vypravění kolegů rybářů nebo z vlastních výprav. A tak mi  dovolte v triloogii článků Vám predstavit, poradit a seznámit s tímto zahraničním revíremOdjezd do neznáma..V roce 2006 jsem s kamarády vyrazil na lov tresek do Norska. Tato výprava byla první do zahraniční s velkou vidinou velkých ulovků jsme odjízděli a s krásnými ulovky a zážitky jsme se vraceli. Tato dovolená se odehrávala na jaře a tak po příjezdu domů mě začali napadat myšlenky co s mořskou výbavou budu dělat po zbytek roku? Prut, naviják, šnůra, pevné a těžké vybavení a tak mi napadlo, že bych mohl zkusit lov sumce zatím na našich vodách a po nasbírání zkušeností se vydat do zahraničí na velké fousáče. Po třech měsícich hledáni na internetu, nakupováni DVD spojené s lovem našeho největšího predátora a vlastniho zkoušení na našich přehradách jsem byl připraven na lov sumců v zahraničí.

Lov v zahraničí má své výhody i nevýhody. Výhoda těchto revírů je velké množství úlovků, co do velikosti tak do váhy. Nevýhodou je jejich vzdálenost od našich domovů a tím i dlouhá a namáhavá cesta.Tato vzdálenost je přibližně 2300km, záleží na místě odjezdu a naplánované trase. Tato vzdálenost je dobrá i pro reprodukci sumců, co se týká klimatu a příjmu potravy a hlavně omezenému rybářskému tlaku od českých rybářů. Někteří z těchto rybářů jezdí na tyto revíry doplňovat stavy svých mrazaků, aby měli co prodávat a vyměnovat mezi známými za jiné produkty, ale neuvědomují si že španělové nikdy nebyli moc velký ekologové. Co mohli tak vše spláchli do vod v blízkem okolí a těch tam moc v okolí není. Proto domorodcí nejí sladkovodní ryby ale zato více zbyde na rumuny a jiné rybáře kteří touží jak po trofeji, tak po mase. I já jsem mezi ně patříl ale čas a noví přátelé mi ukázali nový směr, jak si své kapitání kousky uchovat živé v paměti tak na fotkách.Smile

A tak se dostáváme k samotnému výletu za vekými sumci. V lednu mě oslovil bývalý soused Petr, jestli bych nechtěl jet na Ebro, že má chuť zkusit lov sumců. Na této vodě z nás nikdo nechytal ale jeho kolega ze školní lavice tam byl a moc si to pochvaloval. Doprava byla zajištěna, zálohy a kopie pasů poslány a tak nam nezbývalo nic jiného než čekat na odjezd, dokupovat patřičné vybavení a pomalu balit tábornickou výbavu na týdení rybolov. Termín padl na 9.4.2007 a tak jsme se ve třech vyrazili do Bečova již v pátek v totálně našláplém aute, abychom tam přespali u čtvrtého kolegy a v sobotu ráno se v osmi lidech vydali vstříc na dalekou cestu. Cesta byla namáhavá a nebylo co sledovat, klasická cesta do španělska po dálnici. Tak nám nic jiného nezbývalo než si povídat a zjistit nějaké podrobnosti lovu a táboření. Na všechny naše otázky jsme dostávali kladné odpovědi a tak jsme začali snít o velkých sumících, zdolávané na naše vybaveni. Do cíle naší výpravy jsme dorazili v neděli ráno. Začalo vykládání vybavení a odjezd pro motory a lodě na nedalekou králičí farmu. Vše připraveno.Motory a lodě jsou sneseny k vodě, naloženy vybavenim a pomalé převážení na určená místa k lovu. Tyto operace se několikrát opakují až do odpoledních hodin. Kolem třetí stavíme tábor s tím, že se to může což nám za několik dnů místní rybářská stráž důrazně rozmluví. Tábor je hotov a začíname chytat nástražní kapříky nejlépe 45cm a méně. To se nám ale nedaří a tak nám nezbývá než zakrmit a udělat večeři. Při jídle dostávám nápad a vyvážím jeden prut s rousnama na trhačku jen tak do prázdna na blint a jdu spát. Po dvanácté hodině me čeká nemilé probuzení od Petra, že mi zmizel splávek. Nasedáme do lodi a míříme k místu záběru. Sumec se při záběru potopil a zamotal se do keře, musím šnůru uřezat s vidinou sumce zamotaného ve vázce. Ráno mě to nutí k zamyšlení a vytvořeni tyčové bojky z klacku a pet lahví. Tyčovky jsou hotové a klukům se daří nachytat kapříky a tak je na co chytat. Odpoledne připravujeme tyčovky na pruty s trhacímí kameny. Po večři zavážim 4 pruty a nastává čas soumraku, záběrů a piva. Petr má kolem 21.hod záběr po nelehkém budíčku po probdělé noci nasedá do lodě a míříme k sumíkovi. Po odepnutí tyčovky začína pravý souboj a po chvilce je dobojováno, sumec kolem 175cm je v lodi. Petr je v sedmém nebi a tak se vydáváme na cestu k táboru. Sumec je uvázán a připraven na raní focení. Znovu prut zavážíme ale záběrů se do rána nedočkáme. Tak nastupuje domácí slivovice a oslava z prvniho úlovku výpravy může začít.

Ráno je čas focení a chytání kaprů, rozdělení úkolů s tím ze polovina party jde na lod a zkouší sumce na drift ve dvoumetrové hloubce po celé přehrade a druhá polovina chytá v táboře. Během hodiny je tu další sumík o velikosti 180cm, kterého zdolal Tomáš s Petrem. Klasický postup foceni a uvázaní úlovku.

Tento úlovek nás nabudí a vyrážíme s Mírou na lod zkusit také svoje štěstí. Po hodinně driftování po přehradě pronese Míra důležitou větu, která funguje jako vstupní heslo pro záběr. Půlmetrový kapr zmizel jako nic.Mě by stačilo, kdybych viděl alespoň záběr toho sumce a v tom okamžiku se můj splávek začne divoce pumpovat a jedním okamžikem mizí 3kg kapr i se splávkem pod vodu. Kulíme oči ale sekám do prázdna. S roztřesenýma rukam kontroluji nástrahu která je zbavena šupin ale stále je čilá. Spouštím jí znova na vodu a po hodině na stejném místě mám ten samý záběr, který má ten samý výsledek. Míra fotí během lovu okolní přírodu a čluny, které mezi námi projíždí. Mistrovství evropy v lovu okouna pstruhoveho. Po krátkém focéní a gestikulací s posádkou jedné lodi k nám připlouvá menší lod s uniformovanou posádkou, která je plně ozbrojena a moc přívětivě nevipadá. Lámanou němčinou se s nimi domlouváme ale potřebné doklady máme v táboře. Nezbývá nám nic jiného než ukončit lov a společně se vydat do tábora. Po předložení všech potřebných dokladů se kontrola začala procházet po našem táboříšti a vše najednou bylo špatné a zakázané. V tom se iniciativy chopil Tomáš, legitimoval se kontrole a vysvětlil jim, že by jsme uvítali kolegialitu. V tom se celá situace mění v dobrou věc a nálada kontroly se mění v přátelskou informační kontrolu. Po odjezdu kontroly měníme tábor na to, co oči nevidí ,to kontrola nezjistí. Vše je hotové a po večeři zavážíme tyčovky. Do rána jsme bez záběru. Budíme se za tmy a snídáme na břehu nádrže a v tom to prijde. Nejdříve jen slabé cinknutí rolničky a pak následuju mohutný záběr, ohnutí prutu a zásek. Záběr přišel na Petrův prut a tak ho budíme a začíná zdolávačka. Sumík je stejné velikosti jako jeho první a je naložen do lodi ,vyfocen a přivázán.A je tu čtvrtek a máme zatím tři kousky. Přes den máme kolem 12.hod dva záběry, které dopadli neůspěšně.

Další den je ve znamení kaprů a tak dva sníme k večeři. Nastává poslední den výpravy a proto zavážíme co můžeme a mezi tím balíme tábor a posloucháme, jestli se neozve rolnička na našich udicích. Kolem 19.hod zahlási Mírovo teleskop záběr. Míra běží k prutu, seká a zároven skáčeme do lodi vstříc úlovku.Plná spokojenost. Po dramatickém zdolávání s váhou lovce 55kg se čtyřmetrovým teleskopem je sumik 145cm v lodi a je čas focení a dopíjení posledních zásob alkoholu. Vzhledem k počasí, kdy poslední dva dny propršelo máme sbaleno a čekáme na odvoz. Lodě i motory jsou vráceny bez poškození, a tak nakládáme zbytky našeho vybavení a našich úlovků na přistavenou káru.

Cesta je klidná, do Bečova dorážíme v neděli odpoledne.Následuje přeloženi věcí do našeho auta a hurá k domovu. Tam se vykládá a rozděluje vybavení, úklid a zpracování úlovku. Vzhledem k tomu že sumce jsme nestahovoli, zůstala tato činost na neděli. Já toho ještě litoval dalších 14 dní, kdy jsem větral auto, pral potahy a čistil od nesnesitelného smradu. Cena za úlovek.Cry

Poznatky z prvního výletu:nikdy nevěřte lidem,kteří pořádají tyto zájezdy,s libují ale v problémech vás nechají, mají zaplaceno a sami jsou u auta v bezpečí. Pokud zaplatíte za odvoz, neřiďte cizí auto, pokuty a problémy řeší řidič. Je dobré si před odjezdem prověřit vybavení, montáže, protože za krátkou dobu nelze vše uskutečnit a mít sebou pevné nervy a hodne trpělivosti. Ač jsem byl na tento výlet dobře připraven po stránce teoretické, tak praxe byla úplně jiná a kromě pár kapřiků jsem sumce neulovil ale zato jsem byl obohacen spoustou zážitků a zkušenostmi, které zůročim na přístích rybařských výletech za Sumcem Velikým.

PETRŮV ZDAR! Pavel Fiala

Číst dále »
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS