Jako každý rok tak i letos jsme se s kamarádem Pavlem rozhodli navštívit rybářský revír řeku Křemelnou. Poslali jsme žádosti společně s kopií rybářského lístku na Správu národního parku Šumava a trpělivě čekali na odpověď. Do týdne přišla odpověď společně s platebními informacemi ohledně zaplacení povolenky. Žádali jsme o povolení k rybolovu na 1 týden, kdy po jejím zaplacení jsme již čekali, až nám přijdou povolenky do místa našeho bydliště. Nepodceňujeme přípravu na muškaření na řece Křemelné a vážeme si dopředu vzory úspěšných mušek.

Především navazujeme goldheady a několik druhů suchých mušek (rudořitky, olivové jepice, červené jepice, zkrátka všechny úspěšné vzory z minulého roku). Zhruba po 5 dnech nám přišlo povolení k rybolovu na řeku Křemelnou. S Pavlem jsme se rozhodli, že využijeme pouze dva dny v týdnu platnosti naší povolenky a to v pátek a v sobotu.

A je to tady, plní nadšením sedáme do auta a vyrážíme v pátek odpoledne na Šumavu, k řece Křemelné. Zhruba tři kilometry od obce Prášily parkujeme naše auto na místním parkovišti a vybalujeme muškařské náčiní. Navazujeme naše předem připravené nymfy na háčcích o velikosti č. 14 (černé goldheady) a ještě se domlouváme na technice lovu. Pavel zvolil stejně jako já francouzský návazec o síle koncového vlasce 0,12 mm pouze s jedním návazcem, jelikož na víc návazců se zde chytat nesmí. Ještě zamáčkneme protihroty na našich muškách a jde se k řece. Procházíme temným, hustým lesem a v dálce slyšíme šum peřejí této neskutečně krásné a divoké řeky. Po malé chvíli s Pavlem přicházíme k vodě a chvíli ji pozorujeme, hledáme kroužky na vodě nebo jakýkoliv pohyb ryb a oba se těšíme, až vytáhneme první rybu z této řeky.

Po několika hodech mi zabrala první ryba, krásně rostlý, zdravý a plný života se z peřejí vynořil lipan, nebyl nijak veliký, měřil 33 cm, ale jako první ryba mě velice potěšil. Na stejném místě jsem vytáhl ještě několik pstruhů obecných, ryby braly opravdu skvěle, téměř na každý druhý nához jsem vytáhl šumavského „ obecňáka „. Ryby zde není vůbec těžké najít, jsou zde všude, po celé šířce a délce toku i za každým kamenem. Byla to nádherná rybařina, zhruba během 3 hodin chytání jsme dohromady ulovili několik desítek pstruhů obecných a 3 lipany na úseku dlouhém jen několik desítek metrů. Pouze nezabral žádný pstruh přes 35 centimetrů, ale snad nějaký takový zabere další den. V páteční podvečer balíme rybářské náčiní a vyrážíme se ubytovat do nedalekého penzionu.

Druhý den ráno v 7 hodin vstáváme a připravujeme se na další den rybařiny. Auto parkujeme na stejném místě a vyrážíme opět vstříc zážitkům na řece Křemelné. Dohodli jsme se, že půjdeme o kus níže po proudu, kde bychom mohli narazit na nějakého urostlého pstruha potočního. Jdeme několik kilometrů, kdy přicházíme na písčitý břeh řeky. Zde vidíme v písku stopy od tajemné a plaché šelmy Šumavy Ryse, který zde byl i s  jedním kotětem. To je důvod toho, proč se na tuto řeku vracíme tak rádi, je tady absolutní klid, kde není lehké potkat „ živáčka “, kromě rybářské stráže. Tato hlídá řeku Křemelnou celý den a celou noc. Po několika minutách přicházíme k místu, kde se peřeje odráží od balvanů uprostřed řeky. Za těmito místy se tvoří hluboké tzv. „vracáky“, kde čekáme větší ryby. Opatrně zabrodíme a nahazujeme naše mušky. I zde jsou ryby při chuti, taháme jednoho pstruha obecného za druhým, ale žádný kolem 40 cm. Po několika hodinách chytání jsme již unavení a chystáme se zpět k našemu vozidlu.

Dopisujeme naši úspěšnost do tabulky monitoringu rybí obsádky, která je součástí každé povolenky ( povinnost zapisovat každou ulovenou rybu ) a zjistili jsme, že jsme zde nachytali celkem 91 ks pstruha obecného a 4 lipany a to za zhruba 3 hodiny chytání v pátek a 5 hodin chytání v sobotu. Pouze nás mrzí, že jsme nevytáhli nějakého toho 40 – ti centimetrového pstruha obecného, ale i tak to byli další naše úspěšné a krásné chvíle strávené na tomto revíru. S Pavlem se těšíme na další návštěvu tohoto revíru a zkusíme „ pokořit “ nějakého místního a urostlého „obecňáka“.

Celá naše výprava byla nepříliš pečlivě zdokumentována fotografiemi, proto se omlouvám za některé nezaostřené fotografie z tohoto šumavského a člověkem nedotknutelného prostředí. S pozdravem Jan Kaňák.

Je to tady, blíží se zahájení pstruhové sezóny roku 2011. Na tento den čeká snad úplně každý pstruhař plný nadšením a představ, spojené s trávením chvil letošního roku na svém oblíbeném revíru. Pečlivě si doma připravuji svoje muškařské náčiní, dovazuji zbytek mušek, úspěšných z předchozí rybářské sezóny.

V podvečer, v den před zahájením pstruhové sezóny, kontaktuji dva své muškařské kolegy a kamarády a společně se domlouváme na místo, kde zahájíme naši novou pstruhovou sezónu roku 2011. Pro letošní rok jsme si vybrali pstruhový revír Otavu 7 pod městem Sušice. Zvolili jsme si toto místo jako úspěšné a strategické pro naše náčiní a techniku lovu. Je to tady, náš den „ D " nastal, vstávám v sedm hodin ráno a čekám na příjezd muškařských kolegů. Ještě připravím svačinu a vyrážím před vchod čekat na Pavla s Tomášem.

Po jejich příjezdu se společně pozdravíme a vyrážíme vstříc našim novým zážitkům v tomto roce. Přijíždíme na naše předem vytipované místo a vybalujeme muškařské náčiní. Já jsem si pro tento den a na tuto řeku zvolil francouzský návazec o délce 5 metrů, zakončený vlascem o síle 0,12 mm. Jako obvykle budu chytat na dva návazce. Koncovou mušku jsem zvolil hnědo – černou larvu pošvatky s černým hřbítkem o velikosti háčku č. 12. Přívěsnou mušku jsem zvolil úspěšného „ otavského ", černého goldheada o velikosti háčku č. 14. Tato kombinace byla již hodně krát úspěšná především na jaře. Navázáno máme a vyrážíme k řece Otavě, jedné z nejkrásnějších řek západní Šumavy.

Na tomto místě střídá rychlý a silný proud dlouhé, klidné a hluboké tůně, ve kterých čekáme hejna urostlých otavských lipanů. Po několika minutách a planých náhozech zasekávám svojí první letošní rybu, je to krásně zbarvený 30 centimetrový lipan, zabral na přívěsného černého goldheada. Je to zvláštní, jak jsou ryby na této řece na jaře zbarveni, jsou to krásně tmavé ryby s výraznými barevnými vzory. Kdo již nějakého takového ulovil, ví o čem mluvím. Ryby jsou dnes opravdu při chuti, zhruba za hodinu jsme nachytali kolem 20 lipanů. Nebyly to obrovské ryby, většinou měřily kolem 30 centimetrů, ale každý souboj s „ otavským " lipanem je nenahraditelný zážitek. Škoda jen, že jsme zde na tomto místě nechytili tečkovaného krasavce - pstruha potočního. Mockrát se mi nestalo, že bych sám nebo ještě s někým narazil na takové „ velké " hejno lipanů jako zde. Lipani čekali na potravu u dna koryta řeky, kde se proud pomalu mění v jednu z tůní na tomto úseku řeky. Zabrala mi zde i opravdu urostlá ryba, avšak po pár vteřinách zdolávání zmizela v hluboké tůni i s moji koncovou muškou. Tipuji, že to byl jeden z místních, mazaných, větších pstruhů obecných, protože jsem přišel o koncovou pošvatku, ale přesně to nevím. Po nějaké chvíli prochytávání našeho prvního stanoviště lovu jsme se rozhodli popojet níže po proudu, pod obec Žichovice na Otavu 6, kde bychom mohli narazit na slušné pstruhy obecné a pstruhy duhové.

Sbalili jsme náčiní a vyrazili na místo. Hned při příjezdu potkáváme dva vláčkaře, tito s kleslým pohledem ve tváři na naši otázku, zda „ berou " pouze odvětili, ať se otočíme a jdeme chytat jinam, ryby zde nejsou, protože kormoráni dali tomuto úseku nafrak. Řekli jsme si, že když už jsme tady, tak to vyzkoušíme a slova kolegů rybářů jsme nebrali vážně. Vybalili jsme naše náčiní a zabrodili pár metrů nad silničním mostem. S opatrností prochytáváme snad každý centimetr řeky, ale bez úspěchu. Říkám si, že měli kolegové vláčkaři asi pravdu, jeví se to zde jako zcela prázdný úsek – bez ryb. Měníme mušky za různě barevné kombinace, prochytáváme dále, ale bez sebemenší známky záběru. Sejdeme níže po proudu k místnímu jezu, s nadějí, že tady toto místo bude dobré a že se nám povede konečně něco ulovit. Po pár náhozech Tomáš volá: „ Honem, rychle nachystej podběrák, mam na prutě pěknou rybu ". A opravdu, povedl se mu pěkný pstruh duhový o délce bezmála 40 centimetrů. Rychle rybu vyfotit a pouštíme ji zpět do řeky. Ještě jsme zde pod tímto jezem ulovili několik dorostenců pstruha potočního a dva mírové lipany. Blíží se čas oběda, jsme již částečně vyčerpáni z napětí a lovu na této řece a rozhodli jsme se, že pojedeme domů. Při odjezdu od vody si říkáme, že letošní zahájení se velice vydařilo a že se v brzké době opět vrátíme vstříc rybářským zážitkům na řece Otavě.

Pro rybářské potřeby MILAN- Kanis

Minulý rok koncem června jsem se rozhodl navštívit jednu z nejkrásnějších šumavských vod, řeku Křemelnou. Na tuto ne příšil velkou řeku jezdím již druhým rokem. Rybí obsádka je zde hojná, jen lovené ryby nejsou příliš velké. Většinou se zde chytají nádherně zbarvení pstruzi obecní potoční a lipani podhorní mezi 15 - 35 centimetry.

Velikost těchto ryb je způsobena tím, že voda z této řeky teče z šumavských rašelinišť a díky svojí kyselosti není příliš výživná. Samozřejmě se ve spodní části této řeky vyskytují i větší ryby, ale ulovit nějakou takovou je otázka velikého štěstí, volba správné mušky a hlavně opatrnosti u vody. Tato úžasná řeka se po několika kilometrech stéká s řekou Vydrou v Čeňkově Pile, kde společně vytvoří rybářský pstruhový revír Otavu 8 A. Na řeku Křemelnou vydává povolení k lovu ryb SNP Šumava, kdy počet celoročních povolenek je omezen na určité množství. Vydávají se také týdenní povolení k lovu ryb a na tyto pokud vím omezení není. Já osobně si vždy beru povolenku týdenní. Vždy se může lovit pouze 3 dny v týdnu.

Na Křemelné jso také časté kontroly rybářů, mě osobně zde kontrolovali několikrát a po delší rozmluvě s jedním z kontrolorů jsem se dozvěděl, že rybářská stráž vykonávající právo na této řece zde střeží ve dne i v noci každý den, což si myslím že je správné. Celoročně jsou zde hájeni pstruh obecný potoční a lipan podhorní což znamená, že se zde loví způsobem "chyť a pusť". Na této řece je nejlepším způsobem lovu lov na suchou mušku.

Univerzální vzory jsou zde rudořitky, šedí chrostíci a téměř všechny druhy jepic uvázané na háčcích velikosti č. 14 a 16, které musejí být bez protihrotu, je to také jedno z pravidel pro vydání povolení k lovu ryb. Abych určil, kde ryby úspěšně hledat, tak dle mého názoru je to určitě v místech, kde řeka protéká vedle nebo skrze louku, méně ryb je v místech, kde Křemelná protéká lesem. Doporučuji každému zkusit si zde zarybařit, je to velká zkušenost, díky které jsem se více zdokonalil v technice lovu a vázání mušek.

Pro rybářské potřeby Milan -Jan Kaňák